"Málokdo dnes pochybuje, že vzdělání představuje ve vyspělých zemích klíč k životnímu úspěchu. Lidé s vyšším vzděláním mají větší šanci najít zaměstnání s vyšší prestiží a s vyšším příjmem. Vzdělání navíc představuje „kulturní kapitál“, který otevírá dveře do vyšších sociálních vrstev a tomu odpovídajícímu životnímu stylu a užitečným sociálním kontaktům. Vytváří rovněž velmi příznivé klima pro výchovu dětí, které tak již v dětství získávají výhodnější startovací pozici pro životní dráhu. (srov.Večerník,J.,1998:44)
Výchozím bodem českého vzdělávacího systému je mateřská škola, ze které dítě vstupuje ve věku šesti let do období povinné školní docházky, realizováné v prostředí základní školy. Základní škola ve Zbýšově se nachází ve dvou prostorách, přičemž v „dolní“ starší budově (postavené v roce 1860) jsou umístěny třídy třetího, čtvrtého a pátého ročníku. V „horní“ centrální budově školy, jež byla otevřena v roce 1958, jsou umístěny zbývající ročníky. Informace, získané pohovory se zaměstnanci školy jsem směřoval převážně ke změnám, které se vztahují ke sledovanému období abychom získali obecný přehled o této instituci.
V roce 2002 navštěvovalo základní školu 475 žáků, které v současnosti vzdělává 31 učitelů, přičemž ve srovnání s rokem 1992 nedošlo dle slov ředitele školy k výraznějšímu poklesu. Školu navštěvují též děti z okolních vesnic – z Lukovan, Zakřan, Babic, - a také děti jenž jsou v řízení o udělení azylu a jsou ubytovány v místním Pobytovém středisku (PoS Zbýšov). Jejich docházka je ze zákona též povinná a jejich počet je závislý na stavu ubytovaných v PoS a na stupni jazykové připravenosti ke vstupu do českého vzdělávacího systému. V současnosti dochází do základní školy 10 dětí, jejichž integrace se jeví jako bezproblémová a díky částečné individuální péči jsou klasifikovány stejně jako české děti.
Z hlediska vybavenosti je škola (dle slov ředitele) zajištěna dostatečně a umožňuje poskytování výuky v plném rozsahu i s ohledem na měnící se společenské požadavky – zejména ve zvládání počítačové gramotnosti a výuce cizích jazyků. Škola je vybavena deseti PC s připojením na internet, určenými k výuce dětí a dalšími deseti počítači, jenž slouží k provozu školy a potřebám učitelů. Počítače jsou rovněž využívány v rámci volnočasových aktivit, které škola pořádá ve spolupráci s Domem dětí a mládeže Zastávka. Ten organizuje kroužky výpočetní techniky, anglického a německého jazyka a kroužek společenských tanců. Dále je v rámci mimoškolních aktivit organizována z iniciativy některých učitelů žákovská liga malé kopané, kroužek ochránců přírody a divadlo malých forem.
V průběhu devadesátých let nedošlo k výrazné změně v prospěchu žáků a například ve školním roce 2001 museli pouze dva žáci opakovat ročník z důvodu neprospěchu. Snad jedinou změnou oproti minulosti je menší připravenost dětí k nástupu do prvního ročníku, nezřídka je však rozhodnuto o ročním odkladu z důvodu nedostatečně rozvinutých komunikačních schopností, slabou orientací ( pravá / levá, základní barvy, samostatnost) a v neposlední řadě i absencí základních hygienických návyků.
Žáci po absolvování povinné školní docházky nejčastěji odchází na Střední integrovanou školu v Ivančicích, na různé obory na Středním odborném učilišti Charbulova v Brně či na SOU v Bosonohách. Dle slov ředitele rodiče výrazně preferují u dětí vyučení, nebo získání specifikovaných znalostí před všeobecným vzděláním, které by mělo poskytovat gymnázia v Ivančicích a Zastávce u Brna (v roce 2001 pouze pět žáků odešlo na tento typ škol!). Vzhledem k empiricky ověřeným faktům, které prokázaly že vzdělání rodičů se prosazuje jako naprosto dominantní faktor působící na vzdělávací dráhu dítěte, dochází tak ke kontinuitě vzdělanostní struktury obyvatel Zbýšova . Přitom je stále více zřejmé, že vzdělání je spojeno nejen s vyššími příjmy, ale také přispívá k vytváření širších sociálních kontaktů a je podstatnou složkou společenského statusu každého jedince. Na rozdíl od období před rokem 1989, kdy byl u nás vztah vzdělání a ekonomického kapitálu slabý, se v české společnosti devadesátých let vzdělání a jednotlivé formy kapitálu stále více propojují. (srov.Večerník, J.,1998:59)
Po skončení období socialismu prochází české školství jako celek procesem transformací, při kterých se aspoň v některých ohledech prosazují snahy nahradit pouhé memorování textů a získávání rozsáhlých encyklopedických znalostí ( zejména z přírodních věd) preferováním všeobecných znalostí a snahou o zvýšení aktivního podíl žáků na procesu získávání vědomostí. Tento proces je, nejen v základním školství, do značné míry závislý na aktivním přístupu vyučujících, změnou zažitých postupů a aktivnější spolupráci rodičů žáků.
Mohou zde tedy zaznít otevřené otázky, proč nedošlo ve zbýšovské základní škole v průběhu devadesátých let k výraznějším změnám v prospěchu žáků a naopak jsou stále častější kázeňské přestupky, z nichž nejběžnější je záškoláctví. Je na vině pokračující feminizace základního školství? (celorepublikový průměr je 86 procent žen a ve Zbýšově je poměr 25 : 5 ve prospěch učitelek ) (srov.Možný,I.,2002:84) Anebo je vina na straně rodičů, u nichž se aktivní podíl na vzdělávání a výchově potomků kupodivu snižuje (nelze však přehlédnout fakt, že 70 procent zbýšovského pracujícího obyvatelstva do práce dojíždí mimo obec a mnohdy jsou mimo domov po celý den…)? Anebo jsou „ve hře“ dosud přehlédnuté faktory, jejichž existence působí na vzdělanost či motivaci k vzdělávání žáků. Odpovědi nejsou jednoznačné a určitě nejsou cílem této práce. Každopádně i letmý pohled na strukturu nezaměstnanosti vzhledem k dosaženému vzdělání zřetelně ukazuje nepoměr mezi šancemi na získání zaměstnání u základního vzdělání v porovnání s vyšším vzděláním.
Domnívám se, že v procesu vzdělávání by měla základní škola hrát aktivnější roli a ovlivňovat životní šance, modelováné třídním zařazením rodičů. Nedojde-li v blízké budoucnosti k výraznějšímu působení na vzdělávání zbýšovských dětí - přitom není důvod se domnívat, že nemají dostatečný inteligenční potenciál - a budou-li i nadále preferovány obory učňovského typu, mohou nakonec nabýt slova ředitele školy o exkurzích žáků devátých tříd na úřady práce poněkud hořký podtón. "
Pokud se pletu nebo se situace od roku 2002/03 na ZŠ proměnila napište nám Váš názor do komentáře. Určitě nás bude zajímat ...
P.S: autor místní školu nikdy nenavštěvoval, takže nemohl přispět veselými historkami ze školních let ;-)
autor: admin
foto: admin
Žádné komentáře:
Okomentovat