2007/09/17

Starodávné zvyky a obyčeje

Volně navazuji na minulý příspěvek a dovolím si napsat pár řádek k zvykům a obyčejům, které se v našem kraji konaly na počátku minulého století.
A přestože to není relativně tak dávno, nejen že většina zvyků se nedodržuje a neslaví, ale některým zvykům ani já sám nerozumím… a myslím si, že je to škoda. Však posuďte sami.

"...Starodávné obyčeje se zachovaly u stavu rolnického, méně v kamenouhelné pánvi u horníků, kde cizí živly působily na náš lid. Tancův jak nápěvem, tak i textem méně cenným uchovalo se dosti. Taneček předehrával „gajdoš“ nebo jiný hudebník. Děvčata tancovala sama aneb s hochy. Mnohý text tanečních písní vymizel z paměti; vždyť „staří“ nazývají „hlópostí, co za mladu u máje tropívali“. Tančíval se „Hambálek“, „Rejdovák“, „Hulán“, „Manšestr“, „U té naší branky…“, „Panenko byla bys….“, „Šoupavá“, „Tudle máš…“, „Židovka“, „Špacírka“ a jiné.

Rozličné zvyky a svatební obřady se zachovávají dosud. Upomínkou na vánoční koledu či obchoz učitelů (zpívali a psávali počáteční písmena sv.3 králů), kostelních a městských služebníkův jest koleda dítek o sv. Štěpáně. O Smrtné neděli se chodívalo se smrtholkou (tj. Moranou). Posud se lidé pamatují na honění Jidáše v pašijovém týdni. V pondělí velkonoční chlapci, v úterý děvčata dostávají červená vajíčka. Dne 1. máje zastrkují za okna bezové aneb březové větve. Obžínky nekonají se již tolik okázale a slavně. …. O sv. Štěpáně pořádali si hospodáři a hospodyně „kocandu“, při níž se jedlo uzené maso, buchty s kávou a pilo víno. O Mláďátkách pekly hospodyně děvečkám „mládě“, tj. podlouhlou buchtu. O postě jídávali kolem Iv. „pučálku“ (přes noc močený, osolený, opepřený hrách, na ohni vysušený); místo hrachu vařívali „petřici“. O pečení chleba dělávaly se „makarony“ s povidlím a „Kotačky“ posypané kmínem. Buchty plněné strouhanou mrkví sluly mrkvance. Kaše se posypávala „pracharandou“ (tj. dušenou strouhanou mrkví)."

Taky Vám připadá, že ne všemu rozumíte? A že se tahle mohli bavit i Vaši prapředkové nebo prarodiče či dokonce rodiče? Přitom se to vše odehrávalo v místě, kde žijete a ne navíc ne tak dávno...

Zdroj: Kratochvil Augustin: Vlastivěda Moravská - Ivančický okres (V Brně 1904)
admin

Žádné komentáře: