Tip na vánoční dárek

Jak se blíží Vánoce a konec roku, je ten pravý čas "vybodnout se" na všechny starosti světa a pomalu ale jistě se soustředit především na prožití vánoční atmosféry - nejlépe v rodinném kruhu či svých blízkých. A protože tento čas může být také dobrou záminkou k zpomalení (skutečnost bývá ale většinou jiná), dávám Vám tip na dárek na poslední chvíli nebo knihu k svařenému vínu a domácí pohodě. :-)

Jedná se o knihu "O hřbitovním strašidle a jiné pověsti a vyprávění z jihozápadní Moravy". V této knize autoři shromáždili různé zkazky, báje a pověsti, které se tradovaly převážně v ústní formě po obcích a městech jihozápadní Moravy. V knize můžete nalézt jak historky vycházejících z reálných údálostí (např. "O založení oslavanského kláštera" nebo "Jak málem spadla ivančická věž"), ale také spoustu fantaskních příhod (např. "Čertova kazatelna - pověst z Rosic" nebo "Jelen se zlatým křížem na čele - pověst z Rešic a pod.). Kouzelné na této knize je, že třeba některé z pověstí jste už v dětství slyšeli, ale jak si lidé obecně méně povídají (pozor - nezaměňovat s komunikací), tak hrozí zapomenutí těchto příběhu. Navíc se ve spoustě příběhů popisuje pojmenování míst v jednotlivých obcích a může také sloužit jak tip na krátký výlet po okolí (poznávat místa z příběhů). Zbýšov v této knize bohužel není, ale najdete zde pověsti jak z Oslavan, Rosic, Ivančic, tak i Rešic, Rouchovan, Bohutic apod.

S laskavým dovolením vydavatele pro Vás uvádím dvě pověsti z výše uvedené knihy:

KORBELÁŘI, ANEB JAK IVANČICE KE ZNAKU PŘIŠLY (pověst z Ivančic)

Věhlas a sláva královského města Ivančic začaly dobrým vínem. Když měšťané viděli, jaký užitek přinášejí jejich vinohrady, začali kolem města stále více vysazovat vinnou révu. Nezuůstalo však jen u vína. I pivo měli ve městě dobré. A tak se vypráví, že v jednoum šenkovním domě na polici stávaly tři cínové korbele. Pivo tu měli nejlepší v celém městě a sousedé sem chodili na zvědy. Pan pivovarník každého uctil džbánem, ale o receptu na vaření nechtěl nic povědět. Až jenou k němu přišel sám purkmistr. Kdo by takové hvále odolal? A měšťan se sám rozhovořil: "Stačí vzít tři korbele a do každého nabrat vodu z jedné řek. Do jednoho z Jihlavky, do druhého z Oslavy a do třetího z Rokytné. Když je potom přidáš do jediné várky piva, určitě se ti podaří ho uvařit tak, že je od mého piva nerozeznáš." Postupně všem právovařečným měšťanům poradil, jak se dá nejlépe vařit pivo a svoji radu si také nechal dobře zaplatit. A tak se stalo, že ve všech šenkovních domech stály na polici tři korbele. A dokonce se dostaly i do městského znaku, kterým se Ivančice pyšní dodnes. Od té doby se traduje přezdívka obyvatel Ivančic - Korbeláři.

KOHOUTÍ ZMOLA (pověst z Řeznovic)

Kousek od Řeznovic nachází se "Kohoutí zmola", o jejímž názvu se hodně vypravuje. Místní lidé si po generace předávají zážitky svých předků z tho roku 1866, kdy se vedla válka prusko-rakouská. Tenkrát se stalo, jak se pruské vojsko blížilo, že se lidé ze strachu před rabováním i před vojáky schovali právě do této zmole. Samozřejmě vzali s sebou, co mohli, aby to nenechali napospas hladovým vojákům. Ti, když dorazili, byla ves prázdná, nikde nikdo, ani dobytek žádný. Proto donutili jednoho zajatce, aby voláním "Ančo, Kačo, kde seš? Už só pryč!" vylákali vesničany z úkrytu. Ti ale jejich lest prohlédli a nevylezli. V úkrytu je však prozradil kohout, jenž svým hlasitým kokrháním přivolal Prušáky. To se pak zle vedlo Řeznovickým, že zatajit jídlo a pití chtěli. A od těch dob má zmola jméno Kohoutí.

Převzato z knihy : "O hřbitovním strašidle a jiné pověsti i vyprávění z jihozápadní Moravy,

autor Martin Sklenář, vydavatel ALMA o.s., 2007"

Kniha je k dostání v knihkupectvích a dalších místech uvedených ZDE (ve spodní části) a prodává se za pěkných 139,- Kč.