O apatii a alergii
Slovník cizích slov uvádí, že apatie znamená lhostejnost, netečnost nezájem. Naopak alergii vysvětluje jako prudkou reakci na… je jedno zda na léky, situaci, prostředí, počasí, osoby - potažmo spoluobčany. Zatímco alergii můžeme získat, s čímž nic moc nenaděláme, můžeme si ji také vypěstovat. Ale apatii, tu si zpravidla pouze vypěstujeme. A podněty mohou být velmi rozličné – od opakovaného zklamání až po vykrystalizovaný egoismus.
Taky cítíte, že se jedná o pojmy na opačných pólech a že ani jedno není košér? Mám na mysli postoj vůči spoluobčanům mladým i starším, zdravým i nemocným, životnímu prostředí, budoucí generaci atd. atd. Chodíme kolem sebe se svými běžnými starostmi, které má každý vedle nás, ale to už nás nezajímá, a reagujeme buďto alergicky nebo apaticky. Jen v kolektivu nejbližších si ulevujeme: „ ten dělá bordel, ten se nestará o děti, ten mlátí ženu, ten je pořád u doktora, ten v hospodě, ten už nedělá bůhví jak dlouho, ten chodí se psem a nečistí po něm ………“
Ale ulevujeme čemu? Že by svému svědomí? Vím, že každý má svých starostí dost, ale člověk je tvor společenský a chování a situace spoluobčanů by ho neměla nechávat chladným. Vše, co mě znepokojuje natolik, že jsem ochoten o tom hovořit s nejbližšími, by se dalo a mělo skutečně řešit. Jsou od toho instituce a organizace, které to mají přímo v náplni práce a v povinnosti. Jenže se tom napřed musí dovědět. A to už je v našich rukou. Proto prosím, nebuďme na sebe alergičtí a nebuďme vůči sobě apatičtí. Někde mezi těmito pojmy se totiž nachází všímavost, soucítění, zodpovědnost. Vlastnosti a postoje, kterými se my – lidé, lišíme od zvířat.
Autor: si přál zůstat v anonymitě (ale jeho jméno a příjmení je nám známé)
Žádné komentáře:
Okomentovat