Bydlení ve Zbýšově

Nechci se tímto článkem zabývat subjektivními hodnotami jako "kvalita" či "odpovídající cena" bydlení ve Zbýšově.


Spíše jej uveřejňuji pod vlivem určitého uvolnění napětí, kdy se nám po mnoha měsících jednání snad podaří vyřešit naše "bydlení"... . Níže uvedený článek je převzat z jedné mé dávné studentské práce. Domnívám se, že s odstupem času se na jeho obsahu zas tak moc nezměnilo. Pro ty, které bude připadat příliš akademický doporučuji přeskočit text a podívat se na tabulky a poslední odstavec (přeci jenom studenské práce musely určitou akademičnost vykazovat).

„ Pod pojmem bydlení rozumíme sumu všech životních pochodů, které se odehrávají v bytě. Byt je kombinace bezprostředně vzájemně spojených místností, je to ohraničená lokalita pro příjemnou svobodu soukromého života. Pod pojmem bydlení se rozumí všechno sociální jednání a chování, které se obyčejně odehrává denně na místě stálého pobytu. Bydlení ve smyslu hodnot a pojmů naší kultury je tedy lokalizovaná soukromá svobodná existence na místě, které je připraveno stavebními úpravami a odděleno od okolí.“ (Schmeidler,J.,1997:167)

Na bydlení se dá nazírat též z pohledu sociálního, kdy je považováno za sociální aktivitu. Jedná se většinou o domácnost skládající se z více osob, které většinou tvoří rodinu. Žití v bytě znamená, že se tam odehrává celá řada sociálních aktivit a druhů chování, pro které je charakteristické, že jsou soukromé a v ideálním případě bez jakéhokoliv vlivu cizí osoby. Potřeba vlastního, dobrého, pěkného bydlení patří k základním požadavkům. Bydlení uspokojuje částečně primární, částečně diferenciované potřeby. Za primární by se daly považovat ty potřeby, které se řadí mezi biologické potřeby člověka a bydlení poskytuje prostor pro jejich realizaci - tj. osobně užívaný prostor nebo prostor sdílený s členy nejužší sociální skupiny, teplo – ochrana před zimou a vlhkostí, místo ke stravování a vaření, provádění hygieny. Diferenciované potřeby jsou odvozeny od primárních požadavků a zahrnují zejména činnost ve volném čase, poskytování bezpečí a soukromí, možnost kontaktu, ale i prezentace moci či vlastnění. (srov.Schmeidler,J.,1997:167)

Bytový fond Zbýšova se vyvíjel značně nelineárně a jeho současná podoba je zejména ovlivněna stavebním rozmachem v 50. a 60. letech. Konkrétní údaje jsou znázorněny v níže uvedených tabulkách (viz.tab.č.16). Protože bytový fond se za poslední desetiletí téměř nezměnil – nepatrný přírůstek oproti roku 1991 je pouze v kategorii rodinných domů, vztáhl jsem údaje k roku 2001.

Tab.č.16: Struktura bytového fondu dle období výstavby

(

pro zvětšení klikněte na obrazek)

Ve struktuře bytových jednotek převládají byty v bytových domech a to více než z dvou třetin celkové skladby. Převážně se jedná o dvou až třípokojové byty s příslušenstvím v bytových domech schodišťového typu o třech podlažích. Jedná se v převážné většině o byty typů G 57 s rozdílnou dispozicí v závislosti na období výstavby. Nejvyšší nároky na kvalitu bydlení v bytech splňují bytové jednotky v panelových domech typu T06 B postavených v 80.tých letech, kde jsou byty převážně třípokojové a čtyřpokojové. Průměrný počet čtverečních metrů obytné plochy jednoho bytu je 32,4 z průměrné celkové plochy bytu 50,4 m2 .

V kategorii rodinných domů je variabilita typů obydlí samozřejmě mnohem větší a nebylo v mých časových možnostech provést podrobnější terénní šetření. Většina rodinných domů se nachází podél dopravní komunikace spojující Zbýšov s okolními obcemi, a také v nejstarší části obce na Dolině. (v příloze č.2 jsou vesměs vyznačeny modře a zeleně). Průměrná obytná plocha na jednu bytovou jednotku je 56,5 m2 , přičemž průměrná celková plocha činí 86,6 m2 .

Tab.č.17: Struktura bytového fondu dle druhu bydlení

(pro zvětšení klikněte na obrazek)

Z pohledu právních důvodů užívání bytů je situace ve Zbýšově též ovlivněna strukturou bytového fondu. V osobním vlastnictví jsou převážně pouze rodinné domy a zbývající bytové jednotky jsou užívány na základě jiných vlastnických vztahů. Bytové domy patřící původně Rosicko – oslavanským uhelným dolům byly v devadesátých letech převedeny bezúplatně do vlastnictví obce, která později umožnila jejich privatizaci. Byla založena družstva nájemníků, která jednotlivé bytové domy zprivatizovala a v současnosti je obhospodařuje. Ve vlastnictví obce zůstaly bytové domy převážně nejnižších kategoriích ( vesměs bývalé dělnické kolonie),ve kterých bydlí občané především z nižších sociálních tříd. Panelové domy postavené v osmdesátých letech patří bytovému družstvu SBD Réna Ivančice. Podrobný přehled viz. tabulka č. 18.

Tab.č.18: Struktura bytového fondu dle důvodu užívaní bytu

(pro zvětšení klikněte na obrazek)

„Bydlení je nejen jednou ze základních lidských potřeb, nýbrž i souborem mnoha činností a také kulturní hodnotou, která velmi přesně vyjadřuje celkovou úroveň společenského rozvoje každé společnosti.“ (Musil,J., 1985:27)

Pod poslední větu se plně podepisuji. No a podle určitých, nepodložených kuloární informací, to vypadá, že v budoucnosti (nikdo ale dnes neví v jak vzdálené) vznikne ve Zbýšově na 230 nových bytových jednotek. Dílem se bude jednat o bytové domy a dílem se bude jednat o uvolnění stavebních parcel pro výstavbu rodinných domů. Což si myslím, že pro život města je ve skrze pozitivní směr a budeme doufat, že se nejedná pouze o vizi, ale o reálný plán budoucího směřování a rozvoje Zbýšova.... Ale to vše musí být vše za současné podpory související infrastruktury a služeb. V současnosti už totiž existuje dostatek odstrašujících případů živelně vzniklých "satelitních městeček".

autor: Martin LEIKEP